SURREALISTICKÉ RÁNO

18. března 2009 v 16:04 | Ivan Rössler
Dneska jsem měl docela hezké surrealistické ráno. Jel jsem tramvají a míjel jsem vrby, jejichž dlouhé, žluté větve splývaly k zemi jako vlasy blonďatých krásek, které se těší, jak jim kadeřník jara vytvoří na vlasech lehce zelený melír. Pak jsem vystoupil a stoupal od podolské vodárny do kopce směrem k Pankráci kolem zdi, za kterou vykukovalo křoví. Uprostřed něho ležela rozevřená kniha. Bůhví co toto křoví četlo, že se mu větvičky vzrušeně chvěly v jarním vánku. O kousek dál byla mezera mezi auty, která se přimykala k chodníku svými pravými koly, zatímco kola levá se svobodně rozhlížela po ulici. Kdo to tu říkal pravá? Majakovský určitě ne. A v té mezeře, přesně uprostřed, bylo zaparkované jablko s nádhernou červeno-žlutou metalízou neporušené slupky. A ještě dál kontejnery s odpadky nejen uvnitř, ale i okolo, hnusně poházenými a nechutnými na pohled. A mezi nimi úhledně vyrovnaná baterie prázdných lahví od vína, pravděpodobně výsledek chrabrého nočního boje. Poražený nepřítel - lahve stály v jednom šiku, semknuté, bok vedle boku, hrdlo vedle hrdla. Opravdu krásné surrealistické ráno, říkal jsem si a měl jsem radost do chvíle, kdy jsem, okouzlen vizuální pastvou, vstoupil do psího hovna. A byl jsem zpět v realitě pražských ulic. Sbohem mé surrealistické ráno.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama